Dnešní datum: 12. 12. 2018
RohNaše hory


RohHlavní menu


RohKřesťanské vánoce


RohVyhledávání


RohKalendář


RohInformace


RohVánoční vzpomínky - pro KT

téma Vydáno dne 24. 12. 2008 (3309 přečtení)

Prožíváme vánoční období. A asi ne poprvé. Současné zážitky se mísí s těmi minulými. Můžeme se o ně podělit a společně z nich žít.

Vánoční vzpomínání

Tak jsme prožili Vánoce a začátek nového roku. Jsou to krásné dny, plné nejrůznějších prožitků a je to jenom dobře, když si jejich prožití nenecháváme vzít všudypřítomným spěchem a materialismem. Tyto dny jsou také plné krásných vzpomínek, o něco bych se zde s vámi mohl podělit.

Kněžské vánoce a jejich prožívání u oltáře ? to je něco velkého a nepopsatelného a přál bych něco podobného každému, i když je to často i hodně náročné. Chci ale vzpomnět něco popsatelnějšího, spojeného s dětstvím ? i farář byl (a svým způsobem často stále je) dítětem.

  Ještě jako dítko školou povinné jsme se s mladší sestrou domluvili, že rodičům k vánocům upečeme perníkovou chaloupku. Bylo to velké dobrodružství. Nastudovat recept v kuchařce. Do těsta přidat badián. Co to je? U babičky jsem nenápadným dotazem zjistil, že to je hvězdičkové koření. Pak sehnat asi 1 kg medu. A vše, i ono voňavé pečení, utajit v našem malém panelákovém bytě. ?Naštěstí? jsem byl tehdy nemocný, nemusel jsem do školy, tak jsem kouzlil v kuchyni. Těsto podle receptu, odleželo se, pak se krájelo, tvarovalo a peklo. Vždycky rychle vyvětrat celý byt, než se rodiče vrátí z práce. Složité bylo i lepení jednotlivých dílů a následné zdobení ještě na Štědrý den. Výsledné dílo ale stálo za to ? nádherně rozšmajdaná chalupa ježibaby, i s onou ježibabou, Jeníčkem a Mařenkou, výška chalupy asi 30 cm. Překvapení a radost rodičů byla úžasná, dárkem se chlubili všem sousedům. A já jsem už tehdy poznal, že obdarovat druhého je větší radostí, než sám něco vytouženého dostat.

  Další roky jsem už pekl trochu menší chaloupky ve velkém a náš pan kaplan jimi poděloval staré lidi, které o vánocích navštěvoval.

A já sám o mnoho let později, jako kaplan na Svatém Kopečku, jsem si do kostela upekl celý perníkový betlém.

A oslavy Silvestra? Před rokem jsem je měl zajímavé. Ve chvíli, kdy jsem s mládeží naší farnosti začínal slavit tento večer (ještě jsem nic nepil), tak mě telefonem volal můj bratr, ode mne vzdálený asi 200 km, že potřebuje, aby ho někdo odvezl do práce - a nevidí jinou pomoc, než mne. Pracuje jako vlakvedoucí na dráze a ujel mu vlak. Nutně se ale potřeboval nejpozději do půlnoci dostat ze Zlína do Břeclavi, aby mu neujel další vlak, kde by ho neměl kdo zastoupit. Tak jsem opustil silvestrovskou oslavu, sedl do auta a jel. Bratr mezitím zkoušel stopovat ? a taky po kouskách jel. Průběžně jsme si telefonovali, kde kdo je. Nakonec to skončilo tak, že já jsem dohromady tu noc najel téměř 300 km, bratra jsem vezl jen posledních asi 20 km a on vlak tak akorát stihnul. Já jsem pak o půlnoci projížděl zimní krajinou a viděl nejrůznější střílení rachejtlemi v mnohých vesničkách. Domů na faru jsem přijel, když už naše mládež pomalu končila oslavu silvestrovské noci. Chvíli jsme ještě poseděli, popřáli si šťastný nový rok a aspoň na chvilku jsem ještě lehnul, abych mohl ráno jít k oltáři. A ptal jsem se sám sebe, zda platí ono: ?Jak na Nový rok, tak po celý rok?? Budu pořád za volantem (to bych snad nemusel)? Nebo budu hodně potřebný, abych pomáhal v nouzi (to by už šlo)? Špatný pocit jsem ale z toho Silvestra vůbec neměl.

Nechci se zde tímto nějak předvádět, ale prostě se s vámi podělit o své zážitky a něco podobného přát i vám. Možná můžeme společně zjistit, že je na co krásného vzpomínat, že v našem životě jsou mnohé krásné chvíle. Prostě ? není důvod si pořád stěžovat, jak to někteří lidé umí.




( Celá informace | Autor: administrator | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )
Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS systému. Created by Petroff © 2005.