Dnešní datum: 24. 09. 2018
RohNaše hory


RohHlavní menu


RohNoc kostelů


RohVyhledávání


RohKalendář


RohInformace


Rohhorolezec - KT

téma Vydáno dne 07. 08. 2008 (3225 přečtení)

Další článek pro Katolický týdeník. Tak nevím, jestli ty otázky někdo nevymýšlí speciálně pro mě, abych se trochu víc zamyslel i nad svými aktivitami.

Jsem nadšený horolezec a často lozím po horách. Už několikrát jsem si všiml, že stačilo málo a zabil bych se. Přesto se na taková místa vydávám znovu, i když si neustále připomínám, že jsou velmi rizikové. Láká mě to. Kde je hranice mezi našimi uváženými kroky a opovážlivým spoléháním na Boží anděly?

Dáváte svou otázku tomu, který si ji sám také často pokládá. Nejsem sice profesionální horolezec, ale amatérsky dělám několik sportů, které mnozí nazývají adrenalinové a nebezpečné. Také vyrážím občas na různé horské výstupy, mám za sebou několik čtyřtisícovek a několik, sice nižších, ale složitějších jištěných stěn ? ferat. Samozřejmě, že já to asi považuji za méně nebezpečné než ti, co se na to dívají jen zvenku, bez hlubší znalosti věci. Přesto mám také občas strach nebo spíše obavy. A bylo už více nebezpečných situací. Právě ale i ten strach je hodně důležitý. Člověk, který by ho vůbec neměl, by byl hodně nebezpečný pro sebe i pro okolí. Je tedy dobré strach mít, ale nesmí přerůstat v paniku. Ten, kdo vůbec nemá strach, neměl by dělat žádný ?rizikový? sport. Ten, u kterého je nebezpečí paniky a zkratovitého jednání, nesmí do toho jít taky. Ještě je ale otázka, co je to ?rizikový? sport.

Život nikoho z nás není zcela prost nebezpečí. Jde však o to, že některému se můžeme vyhnout, některému ne. U těch volitelných nebezpečí se můžeme ptát po motivech. Pokud nasazuji i vlastní život, abych zachránil někoho jiného, je to asi bez diskuse. Určitým relevantním důvodem pro přiměřené riziko je ale také možnost nějakého i osobního prospěchu. A tím prospěchem může být i krásný zážitek, odreagování, adrenalin, objevení nádherných přírodních scenérií, kde mohu obdivovat Boží dílo. Otázkou ale je, kde je to přiměřené riziko a jaký případný prospěch to odůvodňuje. A zde bude asi ta hranice u každého různá.

Stále platí, že život je Boží dar a nemám právo jej jen tak zahodit. A musím také myslet nejen na sebe, ale i na ty, které by mé neštěstí postihlo ? rodiče, přátele, spolupracovníky. Život nám však současně dává mnoho krásných možností, které můžeme využít.

Doporučil bych především při těchto sportech dodržovat všechny bezpečnostní zásady a využívat bezpečné pomůcky. (Například se neslaňovat do propasti na prádelní šňůře, jako kdysi já, ale na pořádném laně.) A také na horách neriskovat při špatném počasí. (To jsem zažil tento týden v Alpách.) Žádnou ostudou také není nějakou cestu vzdát a vrátit se. Je to mnohem zodpovědnější, než přeceňovat síly a tak riskovat. Také je potřeba si získat všechny dostupné informace a rady zkušenějších.

V pomoc Boží a ochranu anděla strážného věřím a o ni prosím. Často takto mohu prožít chvíle velmi vroucí modlitby. Neměl bych ale na vroucnost a dané sliby zapomenout poté, co kritická chvíle skončí.

A také není zcela bez významu, s jakými lidmi se při těchto sportech a zvláště na horách setkávám. Lidé zde mají velmi blízko k sobě navzájem, k přírodě, k Pánu Bohu. Setkávám se zde s nádherným kamarádstvím a přes všechno riziko i s velkou zodpovědností. A to stojí za to.




( Celá informace | Autor: administrator | Počet komentářů: 0 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek )
Tento web byl vytvořen prostřednictvím phpRS systému. Created by Petroff © 2005.